Poslední příspěvky

Stran: 1 [2]
11
Obecná diskuze / Dotazy na úrovně popisu a strukturu archivních pomůcek
« Poslední příspěvek od Radek Pokorný kdy Duben 14, 2014, 01:17:13 odpoledne »
V jakém rozsahu má být úvod dílčího inventáře?
Blíže viz ZP, oddíl 2.10 Archivní pomůcky, strana 35

Rozsah se dá obecně těžko určit, struktura je ale stejná jako u inventáře.

Záznam o vnitřní skartaci má mít i nadále formu protokolárního záznamu v rámci AP?
Blíže viz ZP, oddíl 2.8 Vnitřní skartace, přesun a převedení archiválií do péče jiného archivu, strana 21

Obsah úředního záznamu je popsán v kapitole 2.8 s tím, že se ukládá do dokumentace. V úvodu archivní pomůcky postačí obsahová charakteristika ve smyslu přílohy 2 k vyhlášce č. 645/2004 Sb. Jiný postup závisí na metodice, kterou si archiv sám určí.

V případě, že se u evidenční jednotky listina, kterou pojímáme jako jednotlivost, vyskytuje ještě jiná evidenční jednotka s listinou organicky propojená, lze ji přiřadit k listině jako část této jednotlivosti?
příklad 1 (fond G 151 Rodinný archiv Seilernů Lukov)
příklad 2 (týž fond) - upravené příklady viz obrázek 

Dotaz položen v MZA v Brně

V prvním případě se u potvrzení jedná o samostatnou archiválii, která intelektuálně patří k listině, ale není její fyzickou součástí (například na rozdíl od pečeti). Z hlediska evidence NAD i popisu archiválií jde v případě listiny o jednotlivinu (NAD) v inventáři povinně popisovanou v úrovni jednotlivost (ZP). V případě Potvrzení převzetí peněz pak jde o evidenční jednotku karton (NAD), tedy „hromadinu“, pro kterou se vytváří úroveň popisu složka (viz upravené ref. označení). Protože jediná situace, kdy se jednotlivost a složka mohou vyskytovat na stejné úrovni je tehdy, kdy jsou podřízeny (nejnižší) sérii v dané hierarchické větvi popisu, musí být tedy obě archiválie popsány za sebou v rámci dané série („pod stejným nadpisem“), každá bude mít své pořadové číslo. Pokud by bylo potvrzení fyzickou součástí listiny, např. neoddělitelně sešité dohromady, pak by bylo částí jednotlivosti stejně jako případná přivěšená pečeť a její referenční označení by tedy v daném případě vypadalo takto: 3/2/1/5//2/1, v obsahu by bylo vhodné fakt fyzického spojení uvést, evidenční jednotka by se již neuváděla (část jednotliviny, která je součástí nadřízené lio).
Myslím, že je to hezký příklad, kdy orientace pravidel popisu na naše historické evidenční jednotky dosáhla své meze. Protože listina je evidenční jednotlivina popisovaná v inventáři povinně jako jednotlivost, není ji možné v inventáři s dalšími souvisejícími archiváliemi spojit do složky, protože při prohloubení popisu takové složky by na nižší úrovni popisu vycházející z takové složky stála na stejné úrovni jednotlivost (ona listina) a podsložka (další „hromadinové“ archiválie, v tomto případě Potvrzení…), taková situace smí ale nastat pouze při prohloubení popisu série. Ono „organické“ spojení těchto konkrétních archiválií lze tedy vyjádřit například spojením do jedné série (v daném případě pro jednu nadaci), což by však bylo v tomto konkrétním případě nesmyslné, nebo tím, že budou zařazeny za sebe v nějaké obecnější sérii (zde možná písemnosti jedné osoby) a spojeny pochopitelným popisem v obsahu/regestu (tedy např. Potvrzení převzetí peněz ze Seilernovy nadace na podporu lůžka apod.). A proč tedy nelze udělat složku (z listiny a potvrzení dohromady) a tu na nižší úrovni rozepsat na jednotlivosti, což je jinak postup správný (pod úrovní popisu složka či podsložka můžu mít buď jen samé podsložky, nebo jen samé jednotlivosti)? Protože již dle obecných pravidel pro evidenční jednotky nelze určovat při prohloubení popisu evidenční jednotliviny, jde o léta přísně ražené heslo, pokud mám fotku (mapu, plán, listinu atd.) ve spisu (či jiné již jednou určené „hromadinové inventární jednotce“ evidované na kartony apod.), nehledám, neurčuju a neřeším a při případném prohlubování popisu neurčuju evidenční jednotky! A v daném příkladu byla listina určena jako evidenční jednotlivina – listina do roku 1850, a musí tedy být v souladu s pravidly pro hloubku popisu inventáře popsána na úrovni jednotlivost a nikoliv ve složce, a proto platí výše uvedené v prvním odstavci.
Jen pro zajímavost, představme si zcela hypoteticky, že by původce vytvořil registraturní pořádek, kde by z dané listiny a potvrzení vytvořil spis, například pod označením XV-Stft/1723-5, kdy 5 na konci by znamenalo 5. nadační spis v daném roce. V takovém případě by nejspíše archivář dodržující původní manipulaci dané uskupení archiválií popsal, pokud by se s tím v inventáři vůbec tak do podrobna obtěžoval, jako podsložku (nejnižší sérií by bylo pododdělení Stft, složkou by byl ročník nadačních spisů pro rok 1723). Při objevení té krásné listiny v tomto spisu a při současné jeho dobré vůli, například při digitalizaci, prohloubit daný popis na nižší úroveň, by listinu i potvrzení každou zvlášť popsal jako jednotlivost, dokonce by ani nemusel popis prohloubit pro obě archiválie zároveň v jeden okamžik, v programu by si jistě pro nadační listinu zvolil formulář s popisnými prvky pro popis listiny, nesměl by však již označit tuto listinu jako evidenční jednotlivinu lio, byla by to prostě jednotlivost podřízená podsložce, u které je uvedená evidenční jednotka kar(ton). Krásný případ důsledku spojení našich historicky vzniklých pravidel s těmi mezinárodními, v tomto případě toto spojení vygenerovalo daný nepříliš přehledný „oříšek“, v mnoha jiných případech však aplikace našich evidenčních jednotek na obecná pravidla popisu dle ISAD (G) věc zjednodušila a učinila přehlednější a jednodušší.
V druhém případě jde o velmi podobnou věc, listina musí být popsána jedině jako jednotlivost, všechny její kopie tak musí být popsány zvlášť.



Jak poznám, že nejde o nejnižší sérii, ale už o složku? ZP - kapitoly 3.3.2 a 3.3.3
Dotaz položen v MZA v Brně

Jednoduchá odpověď je, že naprosto stejně, jako bylo k rozpoznání, zda archivář vytvoří nadpis, nebo inventární jednotku (rozepsanou např. do více kartonů se stejným inv. číslem, nebo v ještě starších dobách obsahující více kartonů najednou). Komu to stačí, nemusí pokračovat ve čtení.
Nerozhoduje množství archiválií, ale kvalita vyjadřovaných souvislostí. Série ve stávajících pomůckách jsou nadpisy, které v souladu s definicí sérií vyjadřují souvislosti mezi různými shluky archiválií, tyto souvislosti jsou dostatečně obecné, že pokud věc záměrně přeženu, je jejich vyjádření přenositelné i bez ohledu na konkrétní archiválie. Tedy typicky jsou to takové souvislosti, které mohu předpokládat i u archiválií např. jiného fondu stejného původce nebo jiné sbírky stejné povahy. Mohu si tak vytvořit pořádací schéma sestávající se z hierarchicky seřazených sérií („nadpisů“), které jiný kolega či já sám při dalším pořádání mohu primárně zohlednit a doplňovat do něho konkrétní náplň archiválií, třeba i formou „šablony“ v databázi. Typicky jsou série položky vypisované ve schématu v kapitole číslo 3 inventáře, nadpisy v obsahu pomůcky týkající se samotného inventárního/katalogového seznamu, pořádací schémata kvalitních metodických pokynů a návodů, seznam nadpisů, které si vypíšu z inventárního seznamu pomůcky zpracované pro stejného původce, abych věděl, jak si budu kupičky konkrétních archiválií řadit do vyšších celků. Naopak pokud již popisuji konkrétní archiválie a vyjadřují případné souvislosti mezi původcem nebo předchozími zpracovateli spojenými archiváliemi, které jsou zjistitelné jen a pouze, pokud na fyzicky manipulované archiválie (v analogové podobě) koukám a beru je do ruky, jako je fyzický rozsah v ukládacích obalech, číslování v časovém období nebo v původním úložném balíčku, nebo naopak pokud skládám do obalu dohromady stejné jednotlivosti, typicky evidenční jednotliviny jako jsou fotografie, plány apod., s ohledem na jejich nejkonkrétnější společný vztah k určitému jednomu specifickému místu, osobě, věci nebo události, pak se jistě pohybuji na úrovni složky.
Samozřejmě existuje šedá zóna, protože popis archiválií naštěstí nikdy nebude mechanickým postupem určeným pro stroje, vždy je nutné zohlednit kontext archivního souboru a vypracovávané pomůcky. Princip vztahu například mapy k zachycenému geografickému území, může být v katalogu pertinenčně tvořené sbírky map, kde popisuji každou mapu zvlášť, základem pro uměle tvořenou sérii map stejného či rozdílného měřítka nebo způsobu vyhotovení vztahujících se například k obci, okresu nebo zemi, zatímco podobný princip vztahu zachyceného prostoru na fotografiích na papírové podložce, např. k ulici v obci, bude základem pro typickou složku obsahující třeba 20 fsn v inventáři v  kapitole „Dokumentace“. V případě původní registratury je dle jejího typu původní oddělení, pododdělení, skupina, podskupina, věcná skupina apod. v souslednosti vyjádřené například částí výsledné signatury či desetinného čísla jdoucí až na nejnižší celek úřadem vyřizovaných či ukládaných spisů dle věcné souvislosti sérií. Naopak jeden spis v obalu nebo shluk spisů za sebou jdoucích pořadových či kmenových čísel v rámci časového rozpětí pod touto strukturou, čísel spisů jedné podskupiny či spisových značek jednoho ročníku, spisů v ukládacím balíčku jedné agendy apod. bude jistě doménou složek a podsložek.
Dovolím si tvrdit, že s vědomím v prvních odstavcích uvedeného a nově určených souvislostí hierarchického popisu, popisu prvků, pravidel evidenčních jednotek a stanovené hloubky popisu v jednotlivých typech pomůcky většina archivářů při popisu nezaváhá, stejně jako drtivá většina schválených pomůcek doposud běžně obsahovala jak nadpisy, tak popis rozsáhlejších inventárních jednotek s jedním číslem „na více řádků“. Nápomocné jistě budou i věcná schémata a doprovodné metodické analýzy v metodických pokynech a návodech pro jednotlivé typy archivních souborů.

Proč není v manipulačním seznamu možné spojovat do nejnižší (prozatímní) série více druhů evidenčních jednotek (jednotlivin)?
Dotaz položen v MZA v Brně

Dobrá zpráva je, že to možné je. Špatná pak, že v publikované verzi pravidel byl příslušný text tak temný, že to z něho nebylo jasně patrné. Nově se raději zavedl pojem „složka manipulačního seznamu“, který nahradil původní pojem „nejnižší prozatímní série“, pouze v takové složce je možné popsat více druhů evidenčních jednotek zároveň, například dvě knihy, spisy a jednu listinu po roce 1850, avšak popis takové složky není možné prohloubit. Pokud tedy z manipulačního seznamu, který obsahuje „složky manipulačního seznamu“, chceme přímo prohloubit popis na inventář, musíme na začátku práce „složky manipulačního seznamu“ rozepsat na „obyčejné“ složky dle jednotlivých evidenčních jednotek.
12
Obecná diskuze / Dotazy k fyzickému označování archiválií
« Poslední příspěvek od Radek Pokorný kdy Duben 14, 2014, 01:13:19 odpoledne »
Jak bude označen obal archiválií, který obsahuje několik různých evidenčních jednotek?
Blíže viz odpověď na dotaz k ukládacímu číslu v sekci Dotazy k prvkům popisu.

Na obalu bude jedno ukládací číslo.

Jakou podobu mají mít štítky na archiválie a obaly archiválií?
Základní pravidla vzhled a obsah štítku neřeší. Předpokládá se, že na vnějším obalu typu karton či desky bude obvykle uveden jen název archivu, název archivního souboru a ukládací číslo. U volně ložených evidenčních jednotek (například u úředních knih) se bude uvádět také referenční označení. Uvnitř obalu typu karton či desky by se na vnitřních obalech (například košilkách spisů) mělo referenční označení rovněž uvádět. Pravidla pro označování si však určuje každý archiv dle svých podmínek.
13
Obecná diskuze / Dotazy k druhům archiválií a evidenčním jednotkám
« Poslední příspěvek od Radek Pokorný kdy Duben 14, 2014, 01:11:45 odpoledne »
Co je hybridní archiválie?
Blíže viz ZP, oddíl 4.2.10 Ukládací číslo, strana 50 a oddíl 4.5.2 Odkazy na příbuzné dokumenty, archiválie a pomůcky pro vyhledávání, strana 54

Hybridní archiválie jsou archiválie, jejichž část existuje v analogové a část v digitální podobě, přičemž není možné nebo účelné obě podoby „sjednocovat“ do jedné preferované formy. (Typické je to u hybridních spisů, které jsou částečně vyřizovány v analogové a částečně v digitální podobě, ale může jít samozřejmě i o jiné typy archiválií.) Z toho také vyplývá, že analogová část archiválie je uložena v depotu příslušného archivu a digitální část v digitálním archivu.
Termín hybridní archiválie se v ZP vyskytuje v definici ukládacího čísla (4.2.10), neboť v případě hybridních archiválií mohou být vedle sebe dva údaje – ukládací číslo a identifikátor Národního digitálního archivu.
Termín se objevuje ještě jednou u prvku 4.5.2. Jde o stejný případ.

Jak evidovat reprodukce zničených archiválií, když evidenční jednotka reprodukce neodpovídá zničené archiválii?
Blíže viz odpověď na tento dotaz v sekci Dotazy k prvkům popisu.

Stačí ke splnění povinnosti uvádět součet evidenčních jednotek jejich uvedení v tiráži?
Blíže viz ZP, oddíl 4.2.9 Evidenční jednotka – počet, strana 49

Ne. Součty by však měl za uživatele provádět nový software automaticky, proto také došlo ke změně způsobu zápisu oproti starým pravidlům.

Je nutné uvádět v inventáři počet a druh evidenčních jednotek? Dle našeho názoru jde o zbytečnou rubriku, která jen zabírá místo. Stačí evidenční (pořadové) číslo ev. jednotky.
Dotaz položený z MZA v Brně

Ano. Jinak nebudou dohledatelné a naruší se vazba mezi evidenci NAD a archivní pomůckou. Navíc musíte počítat s dokumenty v digitální podobě. Archiváři naopak žádají automatické sčítání evidenčních jednotek atd.
14
Obecná diskuze / Dotazy na aplikaci Základních pravidel (včetně open source programu)
« Poslední příspěvek od Radek Pokorný kdy Duben 14, 2014, 01:06:17 odpoledne »
Musíme zpětně předělávat starší platné archivní pomůcky podle nových Základních pravidel?
Blíže viz ZP, kapitola 1. Okolnosti vzniku a obsah nových Základních pravidel, strana 11, první odstavec a Metodický návod č. 1/2013 odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, kterým se vydávají nová Základní pravidla pro zpracování archiválií

Ne.

Můžeme zpětně předělávat starší archivní pomůcky podle nových Základních pravidel?
To je věc řízení archivu. O případné reinventarizaci rozhoduje vedoucí pracovník, prováděna by obecně měla být už podle nových ZP, pokud není závažný důvod k jinému postupu.

Jak řešit případy, kdy je část fondu uspořádána podle původních ZP a další část bude uspořádána podle nových ZP?
Blíže viz Metodický návod č. 1/2013 odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, kterým se vydávají nová Základní pravidla pro zpracování archiválií

Pokud je fond rozpracován, dokončuje se obvykle podle starých pravidel. Pokud je část fondu zpracována například dílčím inventářem a bude se tvořit další pomůcka již podle nových ZP, může se zvážit převedení starší pomůcky do nového systému. Pokud k tomu nedojde, není to z hlediska základních identifikačních údajů problém – na inventární čísla a čísla evidenčních jednotek nový systém referenčních a ukládacích čísel prostě nenavazuje a není nutno to řešit. Jiný případ nastává, když by se měla nově pořádaná část archivního souboru výrazněji prolnout s již zpracovanou částí. Vše tedy závisí na konkrétní situaci a posouzení ze strany vedení archivu.

V jaké programu se bude pracovat při pořádání a kdy bude připraven do praxe?
Od roku 2013 se pod hlavičkou Technologické agentury ČR intenzivně pracuje na přípravě nového softwaru, který by měl být k dispozici všem archivům od roku 2016.

Počítá se s konverzí stávajících archivních pomůcek z programu Janus do nového softwaru?
Součástí zadání nového softwaru je schopnost importovat data ze SUZAPu a pravděpodobně Excelu a exportovat je v XML formátu podle apeEAD. Kromě toho bude mít SW vlastní výměnný formát v XML. Obecně platí, že přímý převod „staré“ pomůcky na „novou“ bude vyžadovat zásah uživatele (například kontrolu psaní datace, vymezení sérií a jednotlivostí, doplnění evidenčních jednotek atd.). S ohledem na koncepci Janusu lze převod pokládat za možný, závisí ovšem na míře pracnosti takového převodu.

Podle jakého označení si bude badatel archiválie objednávat?
Základní pravidla způsob objednávání archiválií neřeší a každý archiv si pro něj určí svá pravidla. Možností je několik: ukládací číslo, referenční označení (s pomocí příslušného informačního systému), pořadové číslo pro tisk.

Jak řešit zpracování sbírek vzhledem k průběžným přírůstkům?
Tam, kde se dosud s evidencí nezačalo, by měl pomoci nový software umožňující vkládání a přesuny záznamů, nicméně se doporučuje přidělovat referenční označení až po delším časovém úseku zpracování nebo nějakém dílčím uzavření části sbírky.
Tam, kde už nějaká evidence existuje, je na zvážení, zda sbírku více či méně reinventarizovat, nebo nějakým způsobem na stávající evidenci navázat. V tomto případě se situace bude lišit případ od případu a ZP ji nemohou řešit. Podrobněji se k ní jistě vyjádří nová metodika pro pořádání sbírek, která se bude připravovat.

Bude jeho součástí také detailní nápověda vycházející z textu ZP (podobně jako v programu PEvA s odkazy na texty metodického návodu pro vedení evidence NAD)?
Jakub Doležal, Archiv kanceláře prezidenta republiky.

Požadavek na vybavení aplikace nápovědou je v technické specifikaci obsažen, avšak bez bližší specifikace. Může ale ještě dojít k modifikaci. Projekt v rámci TAČR je totiž koncipován jako výzkum.

Budou součástí programu také některé prvky automatické kontroly – např. hlášení při nevyplnění některých povinných prvků popisu apod.?
Jakub Doležal, Archiv kanceláře prezidenta republiky.

Předpokládá se kontrola povinně vyplňovaných záznamů při uložení dat. I zde však platí, že může ještě dojít k modifikaci. Projekt v rámci TAČR je totiž koncipován jako výzkum.

Kolegy zajímá, v jakém programu budeme vytvářet AP dle nové metodiky, když nový software bude až od roku 2016.
Dotaz obdržený ze SOA v Plzni.

V současné době není k dispozici software, který by umožnil pokrýt požadavky archivářů ve věci aplikace nových Základních pravidel v plném rozsahu. Bez problémů lze vytvářet manipulační seznamy, buď úpravou předávacích protokolů v elektronické podobě - v programech MS Excell nebo ve specializovaném SW pro popis archiválií. Tato praxe  je již uplatňována v řadě archivů. Pokud jde o pomůcky typu inventář a katalog, Metodický návod č. 1/2013, kterým byla nová Základní pravidla pro zpracování archiválií uvedena v platnost, doporučil aplikaci pravidel u menších fondů. U větších doporučil vyčkat nového softwaru. Nikdo tedy nemusí aplikovat pravidla v této oblasti ihned, současně se však nebrání těm, kteří chtějí nová pravidla aplikovat okamžitě, třeba proto, aby jim vešla do krve. Řada archivů tak již činí a existuje již řada pomůcek odpovídajících novým Základním pravidlům.  Ve spolupráci a z finančních prostředků Technologické agentury ČR je vyvíjen open-source software. Tím však není řečeno, že nelze použít případné jiné aplikace, které budou odpovídat Základním pravidlům a budou mít výstup podle standardu apeEAD dle Metodického návodu č. 1/2014.

Jak to bude s inventáři již rozpracovanými. Mají se přepracovat nebo dokončit podle starých pravidel?
Dotaz obdržený z MZA v Brně.

Pokud ředitel nerozhodne jinak, rozpracované pomůcky se dodělají podle dosavadní metodiky.

Protože nová ZP mají jiné identifikační údaje, než měla stará ZP, znamená to, že v archivech budou vedle sebe existovat dva systémy zpracování a ukládání archiválií? Většina nejdůležitějších fondů je přitom zpracována podle starých ZP a není reálné zpracovat je znovu podle nových ZP.
Dotaz obdržený z MZA v Brně.

ZP nemají retrospektivní platnost. V současnosti jsou aplikovány podle Metodického návodu č. 1/2013 – část má být již aplikována a je aplikována (manipulační seznamy), část může být aplikována již nyní (inventáře u malých fondů), lze počkat na nový software. Rozhodnutí o reinventarizaci je na řediteli archivu. S masovou reinventarizací se nepočítá.
V každém větším nebo starším archivu se používá více systémů identifikace archiválií v archivních pomůckách. Konkrétní systém popisu a uložení se liší podle vymezení archivního souboru (pertinenční a provenienční princip), pořádacího schématu a jeho výběr záleží na archivářích. Nová ZP by měla naopak přinést určitou unifikaci a překlenout archivní popis, který se už dnes neliší v řadě případů mezi oblastmi a jednotlivými archivy, ale i mezi odděleními velkých archivů a pomůckami jednotlivých archivářů.

Bude v novém softwaru prostor, aby byly do elektronických inventářů doplňovány informace (třeba formou interní poznámky)
Dotaz obdržený z MZA v Brně.

a)   Řešení omezení při zpřístupňování archiválií, např. z důvodu výskytu (citlivých) osobních údajů
Předpokládám, že jde o citlivé osobní údaje v archiváliích. Upozornění na existenci těchto omezení je již v prvcích 4.4.1-4.4.3. Zadání s tím počítá, je to ve výsledcích MT02. Promítne se jistě do seznamu funkčních požadavků MT04. Technické řešení prozatím známo není. Nutno je rozlišit tvorbu pomůcky a její využívání. Pomůcka bude vytvořena, schválena a bude mít relativní platnost. Bude obsahovat údaj o citlivých osobních údajích v archiváliích, a ty nebudou zpřístupňovány. Pokud jde o vlastní text pomůcek, domnívám se, že do nových archivních pomůcek by neměly být citlivé osobní údaje zapisovány.
b)      Výskyt archiválií podléhajících ochraně podle autorského zákona?
Upozornění na existenci těchto omezení je již v prvcích 4.4.1-4.4.3. Zadání s tím počítá, je to ve výsledcích MT02. Mělo by se promítnout do seznamu funkčních požadavků MT04. Technické řešení prozatím známo není. Jinak archivní pomůcka je zaměstnanecké (úřední) dílo, právo užívání má archiv.
Software je obecně zaměřen na tvorbu archivních pomůcek, nejde o systém pro objednávání archiválií apod.


15
Obecná diskuze / Nejčastější dotazy k Základním pravidlům pro zpracování archiválií
« Poslední příspěvek od Radek Pokorný kdy Duben 14, 2014, 01:01:13 odpoledne »
V rámci  školení k ZP pro Státní oblastní archiv v Zámrsku dne 18.3. 2014 v Hradci Králové, pro Národní archiv dne 14. 5. 2014 v Praze, pro Státní oblastní archiv v Litoměřicích dne 25. 5. 2014,pro Archiv hlavního města Prahy dne 23.9.2014 v Praze pro Státní oblastní archiv v Plzni dne 25.9.2014 v Plzni, pro Zemský archiv v Opavě dne 6. 11. 2014 v Olomouci, pro  Státní oblastní archiv v Třeboni dne 29.1.2015 v Třeboni a pro Moravský zemský archiv v Brně dne 3. 3. 2015 v Brně byly položeny následující dotazy. Odpovědi vypracovali M. Wanner, M. Kunt, I. Šulc a R. Pokorný.

Pro přehlednost jsou dotazy a odpovědi rozčleněny do následujících kategorií:
  • Dotazy na aplikaci Základních pravidel (včetně open source programu)
  • Dotazy k druhům archiválií a evidenčním jednotkám
  • Dotazy k fyzickému označování archiválií
  • Dotazy k prvkům popisu
  • Dotazy k popisu původců a tvorbě rejstříků

Upozorňujeme na druhé, opravené a rozšířené vydání Základních pravidel (viz níže příspěvek 12), pro kladení dotazů, prosím, využijte tuto vydání, u kterého je shoda v číslování stránek s tištěnou podobou.

Vzhledem k rozdílnému číslování digitální a knižní podoby ZP zde konkordanční tabulka stránek, prosím, při odkazování na konkrétní bod či příklad v ZP uveďte, zda odkazujete z digitální či papírové formy.
Digitální verze 1. vydání 2013Knižní verze 1. vydání 2013
Odkaz na přímé stažení:
http://www.mvcr.cz/soubor/zakladni-pravidla-pro-zpracovani-archivalii-2013-pdf.aspx
Základní pravidla pro zpracování archiválií / kolektiv pracovníků pod vedením Michal Wanner. - 1. vyd. - Praha : Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR, 2013. - 350 s.: obr., tab.; 30 cm
ISBN 978-80-86466-34-7 : Kč 290,00
1-1011-101
102-106 (-1)103-107 (+1)
107-113 (-2)109-115 (+2)
114 – 117 (-3)117-120 (+3)
119 (-2)121 (+2)
120-162 (-3)123-165 (+3)
163-197 (-4)167-201(+4)
198-204 (-5)203-209 (+5)
205-232 (-6)211-239 (+6)
233-235 (-7)241-243 (+7)
236-238 (-8)245-247 (+8)
239 (-10)249 (+10)
240 (-11)251 (+11)
241 (-12)253 (+12)
242 (-13)255 (+13)
243-247(-14)257-261(+14)
248-260 (-15)263-275 (+15)
261 (-16)277 (+16)
262-281 (-17)279-298 (+17)
283 (-16)299 (+16)
284-313 (-17)301-330 (+17)
333 Seznam členů…331 Seznam členů…
315-332 (-18)333-350 (+18)
16
Obecná diskuze / Nová Základní pravidla pro zpracování archiválií
« Poslední příspěvek od Tomáš Dvořák kdy Březen 20, 2014, 08:37:07 odpoledne »
Dnem 1. května 2013 vešla v účinnost Základní pravidla pro zpracování archiválií, která nahradila Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu vydaná archivní správou Ministerstva vnitra v roce 1958 a příslušná ustanovení Archivní příručky vydané stejným orgánem v roce 1965. Již při přípravě této nové metodiky se objevily různé připomínky k chystaným novinkám nebo nejasnosti, které si žádají další vysvětlení. Vaše dotazy k novým pravidlům můžete pokládat zde.
Stran: 1 [2]